Bohové a bohyně Eliho světa

Na počátku nebylo nic, až na obrovské Vejce, ze kterého vzniklo všechno ostatní. Potom z Vejce vylezl Eli, malý skřítek s černým čumáčkem a drápatými pracičkami. Z bílku a žloutku stvořil svět a příběhy. A protože už se pak o svět nechtěl dál starat, vybral si pět Pomocníků (bohů) a zmizel do Bezčasí. Tam podle všeho stále je a hraje si s přáteli. 

Prvním z nich byla Chobotnice, Paní hlubin, bohyně hry a tvořivosti. Po sklenutí Duhového mostu založila Říši tlustočervů, aby se starala o Nový svět. Později ji pomohla zničit a odebrala se na odpočinek.

Po ní přišel Velký Los - bůh rovnováhy a hranic. Žije v lesích, nejraději někde u řeky. Pečuje především o nemluvící rasy. Hájí původní podobu Eliho světa a brání nebezpečným změnám. 

Třetí pomocnicí byla Paní Volavka - Paní cest a bran. Stvořitelka Duhového mostu. Umí cestovat mezi světy a otevírat brány. Mezi bohy patří k těm, kteří nejlépe dokážou číst nitky osudů a skládat z nich obraz budoucnosti.

Čtvrtým byl obávaný Bílý Králík, Pán konců a nových začátků. Je tím, kdo posílá mrtvé na další cesty – podle některých do Kola života, podle jiných jinam.  Najdete ho v bažinách (dříve či později).

Pátým byl člověk, kterému se říkalo Bělovlasý, Lupínek či Velký Lupinár. Pán učení a změny. Učí, motivuje k novým objevům, podporuje vynálezce a všechny, kteří chtějí měnit svět. Rád tahá za nitky a manipuluje ostatními jako v šachové hře...

Šestého Pomocníka, Pána touhy, si vybrala Volavka. Stal se jim lidský mladík, který se jmenoval Myšák, ale známý byl jako Stříbrný princ. Jeho moc je spojená s životní energií („jiskrou života“). Probouzí touhu po životě,  motivuje k růstu, překonávání překážek a plnění snů. Stříbrný princ neunesl svoji moc, zešílel a málem zničil svět. 

Náhradnicí za Stříbrného prince se stala mladá dívka Jeřabina, Paní naděje. Soucitná a pomáhající bohyně, která v každém probouzí jeho dobré Já.